Akvarel

KURZ KRESLENÍ

Nedávno jsem absolvovala kurz kreslení pravou mozkovou hemisférou. Mám raději barvičky,
ale kresba tužkou mě také zaujala. Můžete zde vidět další moji tvorbu po kurzu

Kresba tužkou

KURZ PASTELKY

Teď v únoru jsem byla na kurzu kreslení pastelkami. Dost mě překvapilo, co a jak se pastelkou dá kreslit. Kurz se mi moc líbil. Bylo to barevné a musím říct, že to potřebovalo svatou trpělivost. Obrázky pastelkou dají často opravdu velkou práci a čas u nich utíká jak voda.

Plný skic za měsíc

Každý měsíc se snažím naplnit skicák nějakým svým tvořením, nápady, zamyšleními nad různými tématy.  V prvním skicáku jsem se zamýšlela nad tím, co mě přitahuje, co mě těší, co jsem kdysi měla ráda a tvorbou ve skicáku se to prolíná...

Druhý skic za měsíc

V druhém skicu hledám náměty, zkouším rychlé kresby tužkou, pastelkami, zkouším akryl, a to ještě před kurzem, kde jsem se s ním poprvé seznámila lépe. Opakuji si nějaké portréty, ale už mi to tak nejde. Od Vánoc jsem vyšla ze cviku...

Kurz AKRYLU

Tento víkend jsem strávila v na kurzu akrylu a poznala jeho taje. Vyzkoušela si míchání barev, používání různých štětců a také špachtlí. Mezi obrázky jsou i záběry z kurzu a ukázka instruktorů. Zejména květina špachtlí. To byl oříšek. Vůbec mě to nešlo.

Moje ilustrace

vychází ze sbírání různých obrázků a věcí, které se mi líbí a oslovují mě. Jsou uleženy ve druhém skicáku.    V ilustraci se objevuje symbol vody ( rosy ), ptáček, motýl, rostliny... Nejdříve jsem zkoušela obrázek udělat kombinací akrylu a akvarelu, ale nějak se úplně nepovedl. Tak jsem ho ještě zkusila akvarelem a doplnila akvarelovými pastelkami.

Příběh:

Je ráno, Sluníčko už vystrkuje svoje vlásky. Nad lukami a hájky tančí Raní rosa. Její kroky jsou lehké a pohyby jemné a  svěží.Rozdává své jemné kapky každé travičce, každému lístečku. A broučci už pijí. "Jak krásně chladí..." ozývají se žabky.A ptáček cvrdliká, že by si také dal kapku do zobáčku. "Raní rosa - víla, dobrotisko. Co budeme dělat, až víla nebude?" začíná se strachovat příroda...

Ilustrace 2

Ve druhém skicáku je spousta nasbíraných obrázků, které mě přiměly ztvárnit ještě jedno téma, mě blízké a milé. 

Příběh:

Kráčí lesem. Velký Duch se snáší nad ním, provází jeho kroky. Chrání jeho srdce. Vysoko na obloze s vznáší majestátně orel. Tiše, ale jistě, sleduje chlapcovu stezku. V přítmí skal zahoukala sova. Chlapec sní o černých vlasech. Zrzavé kučery mají z jedné strany zavěšenou černou kštici, co našel u babičky na půdě. Ozdobil si ji dvěma pery, která upustila káňata.  Na cestě se mihla ještěrka. Je tu tak dobře, nikam není třeba spěchat. Vůně lesa, zelené louky, zapadající slunce se teď na chvíli stávají chlapcovým domovem. Lapač snů zahání všechny zlé myšlenky. Usíná, slunce ještě nezapadlo...

Kurz pastelu

Koncem února jsem byla na kurzu pastelu. Musím přiznat, že na kurz jsem jela dost rozpolcená. Na jednu stranu jsem se těšila a byla to výzva. Na druhou stranu, nikdy mi nepřirostly pastely, a všechno, co se maže a práší, k srdci. První den kurzu jsem byla dost nervózní, nesoustředěná a plná pocitu, že mi to nemůže jít, že se nikdy nesmířím s tím prachem. Vážně jsem z toho v sobotu byla děsně unavená. Zvažovala jsem, jestli v neděli vůbec pokračovat. Druhý den jsem si řekla,že to přeci nevzdám. Dobře jsem se vyspala a na kurz jsem dorazila! A kupodivu mě to nějak začalo bavit. Docela jsem se do toho ponořila a nakonec mi bylo jedno, že je všude kolem prach. Den velmi rychle utekl, až mi to bylo líto. A myslím, že pastely ještě určitě někdy do ruky vezmu. Třeba ven na zahradu. Tam klidně ať práší...

Akryl na plátně a opakování kresby tužkou

Třetí skic za měsíc

Na přelomu měsíců března a dubna jsem se věnovala tématu  růže. Růže stokrát jinak. No, nebylo to stokrát :-D. Růže mám ráda. Na své zahradě mám hodně růží a teď na jaře obhlížím, nakolik růžím vypučely lístečky, jak se zbarvují a těším se, až pokvetou. Růže jsem ztvárnila různými způsoby, použitím pastelek, akvarelu, akrylu, pastelů, papíru, voskovek, plsti... Akrylovými barvami jsem také měla snahu vytvořit jakousi abstrakci. Ale příliš se to nepovedlo. Chtěla bych to umět našvihat na papír či plátno barevné fleky a v konečném výsledku vznikne nádherný obraz. Ale není mi to vlastní, neumím to, nevím, jak takový obraz vytvářet. Třeba k tomu jednou dospěji, ale zatím to nejde. Také jeden z obrázků má připomínat fresky na staré zdi. Moc se mi takové obrázky líbí, ale nevím, jak se dělají. Mně se to tedy také moc nepovedlo a nešly mi odkrýt spodní vrstvy. Nakonec jsem to zfalšovala - domalovala to, co se mělo odkrýt :-(. V obrázcích také uvidíte hru světla a stínu - při focení obrázku se mi tam připletla záclona. Přišlo mi to hezké.

A ještě něco k růžím. Tak už jsem půl století na světě. Moje děti mi přichystaly překvapení. Trochu na mě ušily boudu, že mě shání Pošta pro tebe. Nakonec jsem byla ráda, že do žádného natáčení nemusím. Dostala jsem od nich 50 růží. Překvapily mě v práci.

V krátkých chvilkách, kdy nemám mnoho času pouštět se do malování nebo někde cestou v přírodě nebo z práce a přesto mě svrbí ruka, že bych ráda něco dělala, vezmu tužku a malý bloček a zkouším rychlé kresby toho, co vidím, co mi padne do oka. Je to mnohem lepší, než kreslit podle fotografie nebo obrázku z internetu. Ale jeden obrázek tam podle fotky je. Možná ho poznáte.

Další skic za měsíc květen

Tento měsíc jsem si vybrala jako své téma k tvorbě obyčejné brčko. Zamýšlela jsem se nad radostmi a starostmi takového výrobku. Vždycky jsem byla zastáncem ochrany přírody, vody, ne jen dnes, kdy je toto téma moderní a hodně se o tom mluví. Příroda je neskutečně krásný dar plný bohatství, o které nešetrným způsobem zacházení můžeme rychle přijít. Brčko se v mé tvorbě stává zástupným problémem nešetrného zacházení. Ne, že by kvůli brčku ryby plavaly břichem vzhůru, ale v kontextu nesprávného zacházení s odpady, díky třeba mikroplastům, chemikáliím, úbytku vody na planetě k takovému jevu dochází.  V tvorbě  tohoto měsíce jsem se dotkla toho, jak brčko přišlo na svět a že v minulosti ekologické v podstatě bylo. Hledala jsem, jak se v různých dobách a místních nářečích brčku říká. V souvislosti s brčkem - brkem se zrodil pták s brky, možná vám připomene straku. Dále uvidíte obrázek s názvem Barvy moře, několik obrázků vyvolávající různé pocity a asociace. Docela by mě zajímalo, co komu takové obrázky připomenou. Jeden z nich má připomínat radovánky dětí na vesnici v období žní a také dětská říkadla a písničky, které se k takovým obdobím pojí. Ale obrázek říká asi i spoustu jiných věcí. Já jsem obrázek nazvala Po strništi bos. 

K malbě obrázku nazvaném Jonáš, jsem použila kávu. Je jen nepatrně doplněná tmavými tóny hnědého akvarelu. Jonáš by mohl prorokovat dnešnímu světu o stavu našich moří a ohroženého života na naši planetě. 

Doufám, že i některé obrázky vyloudí na vaši tváři úsměv. :-)

V červnu jsem uspořádala svoji první výstavu a testovala reakce a zájem lidí o moji tvorbu. Byla to zajímavá zkušenost. Vytvořila jsem nějaké obrázky na přání a zkusila portrét akvarelovými barvami. A také akrylem nějaké květiny do série...

A je léto 2020. Plním spoustu přání mých přátel a kolegů. Tvořím s radostí. Jen těch chvil, kdy mohu, je pomálu a tak je kradu, kde jen mohu. I na dovolené jsem si našla čas i po celodenních výletech. A protože je dovolená, ukážu vám tady, jak maluje příroda sama. Pak tu jsou hory pro Věrušku, obrázek s názvem "Snění a touhy", hraní s paselkami - indián, pes, tuška - kůra stromu, obraz s názvem "Sen o moři" pro Evičku, a jezevčík pro Michala. A také chodím do přírody se suchým pastelem. Tam nevadí, že práší a na barvu se nelepí mušky. Obrázek ze skal v Jetřichovickém Pavliině údolí byl v ohrožení, protože se přihnala bouře. Ale záchrana dopadla a výsledek je zde. Šnek je mazlíčkem dětí jedné naší paní doktorky. Už ho mají doma.

Koncem srpna jsem navštívila kurz tradiční techniky podmalby na sklo. Zajímalo mě, jak se taková technika malování dělá a zajímalo mě i setkání se ženou z Orlických hor Jankou Schmidtovou, která touto technikou tvoří krásné lidové obrázky téměř po celý svůj život a o jejíž tvorbu zájem neutuchá... 

V září i říjnu 2020 jsem s těží hledala čas na malování. Občas jsem si zašla do přírody se Sanynkou ( fenka) a vzala s sebou suchý pastel. Také jednou akvarely. Učím Sanynku trpělivosti při mém tvoření v přírodě. A vypadá to, že se jí to se mnou moc líbí. Ale akvarelové malování skončilo tím, že mi Sany vypila všechnu vodu a lehla si mi přes akvarelový papír. Ale něco nepovedeného z toho přeci jen vzniklo. Suchý pastel je do přírody fajn. Sice jsem pak celá od barviček, ale jsem s nimi docela ráda. A Sany se mnou taky. Občas nosí na svém kožiše duhu. Na toulkách přírodou také vznikl kus poezie o tričku s duhou. To si můžete přečíst v mém blogu. Pak jsem v říjnu také malovala orchideje na přání pro Evičku a pak se dostalo také na mé obrázky, které dýchají dobrodružstvím...jsou malované akrylem. A poprvé se pouštím do malby olejovými barvami. Dost v tom tápu, protože mi již tři kurzy na olejomalbu byly zrušené. Pročítám knížky s touto tématikou a sbírám vlastní zkušenosti. Použila jsem olejové barvy ředitelné vodou, abych různými zápachy neotravovala členy své rodiny a vydrželi to s mým malovacím koníčkem :D